Výpočet dovolené při propuštění

Doporučuje se výpočet dovolené za propuštěnívyrábět vyplněním jednotné formy T-61. Jeho použití není povinné, ale umožňuje systematizaci potřebných dat a snižování pravděpodobnosti chyb.

Především je tento dokumentinformace o platu a ostatních platbách vzniklých za fakturační období ve výši 12 měsíců předcházejících měsíci propuštění. Výpočet dovolené se provádí na základě výše těchto odměn: platy, prémie a prémie plynoucí z pracovní smlouvy nebo vnitřního regulačního aktu podniku (například odměny za bonusy). Nezohledňuje sociální dávky, materiální pomoc, dary, platby podle občanskoprávních smluv, jednorázové prémie neupravené pracovní smlouvou.

Dále je třeba určit délku služby -počet dnů, které byly zpracovány během fakturačního období. Při výpočtu je třeba vzít v úvahu: pracovní dobu, pracovní neschopnost, dovolenou na vlastní náklady nejvýše 14 dní, vyhláška, volno z práce z důvodu nezákonného propuštění nebo propuštění. Nezapočítává se nepřítomnost, doba právního pozastavení pracovního poměru, vyrovnávací lhůta na více než 14 dní, rodičovská dovolená (výjimkou jsou ženy pracující na částečný úvazek).

K určení délky služby O použijte vzorec: O = 29,4 *

+ H; kde 29,4 je průměrný počet dnů; П - počet odpracovaných měsíců v plném rozsahu; N - kalendářní dny v neúplně vypracovaných měsících, které byly vzaty v úvahu. Současně se indikátor H vypočte takto: H = 29,4 / H1 * H2; kde H1 - počet kalendářních dnů v měsíci nevypracoval neúplně; H2 - počet odpracovaných dnů.

Při výpočtu dovolené také zahrnuje výpočet průměrných denních zisků SZ, které mohou být vyrobeny dvěma vzorci.

V případě, že zaměstnanec nemá období, které nejsou zahrnuty do délky služby, měl by být výpočet proveden následovně: СЗ = С / П / 29,4;

kde C je výše odměny za zúčtovací období;

P je počet odpracovaných měsíců v plném rozsahu.

Přítomnost neúplných časů předpokládá jiný pořadí výpočtů: C3 = C / (29,4 * P + H);

C - částka odměny za fakturační období;

П - počet odpracovaných měsíců v plném rozsahu;

N - kalendářní dny v měsících, které nebyly plně zpracovány.

Počet nevyužitých dnů dovolené se pak určí D:

D = P / 12 * P-I;

kde P - doba trvání dovolené (podle obecného pravidla je 28 dní);

П - počet odpracovaných měsíců v plném rozsahu;

A - počet dříve povolených dnů dovolené.

Je důležité vzít v úvahu, že měsíc, ve kterémnejméně polovinu pracovních dnů, považuje se za dokončenou. Pokud zaměstnanec pracoval méně než polovinu, je tento měsíc vyloučen z výpočtu. Často, v důsledku výpočtu počtu dní dovolených, je získáno celé číslo. Musí zůstat nezměněný nebo zaokrouhlen.

Výpočet dovolené se provádí podle vzorce:

K = C3 * I;

kde K je výše náhrady za dovolenou;

NW - průměrné denní mzdy;

A - počet dříve povolených dnů dovolené.

Formulář T-61 obsahuje také tabulku pro výpočet zaměstnaneckých požitků, která odráží částku časově rozlišené náhrady za dovolenou a zachovanou daň z příjmů fyzických osob.

Společný případ v praxi podniků jepropuštění z dovolené. V takovém případě musí účetní v souladu s pravidly výpočtu nahradit náhradu za odpracovaný čas i za dovolenou před propuštěním. Pokud je tedy doba trvání 28 dní, pak při výpočtu dovolené je třeba přidat ještě další 2,33 dne, které se během odpočinku nahromadí. Je třeba dodat, že právo na 28denní dovolenou se na zaměstnance objevuje po 11 měsících práce. Odškodnění za plnou dovolenou lze tedy získat po 10,5 měsících.